V Luhačovicích se v červnu uskutečnil už XXII. ročník mezinárodní konference Medicína katastrof 2019, tentokrát byla ústředním tématem „připravenost státu na nebezpečné hrozby“. Naplánováno bylo téměř 40 vystoupení ve třech dnech, přijelo i několik zahraničních hostů.
Ochrana obyvatelstva při mimořádné události s chemickým, biologickým, radiačním či nukleárním ohrožením patřila k jednomu z nejčastěji diskutovaných bodů. Dopodrobna nastínil toto téma Václav Fišer z oddělení krizové připravenosti jihomoravské záchranky: „Chtěl jsem především upozornit na význam sjednocení terminologie a poukázat také na další klíčové body v oblasti krizového managementu zdravotnictví, které je významným subsystémem bezpečnosti státu. Zásadním předpokladem je v tomto ohledu centrální řízení systému, ale realizační podmínkou je připravenost všech prvků, v prvním pořadí zdravotnické záchranné služby.“
O systémovém řešení, tentokrát v rámci připravenosti na vysoce nebezpečnou nákazu (dále jen VNN) ve zdravotnictví pohovořil další zástupce ZZS JmK. Příspěvek pojednával o „medicíně v biovaku“. Prezentovaná data se odvíjela od praktických zkušeností získaných při opakovaných cvičeních řešení události s podezřením na VNN. „Objektivní potíže péče o pacienta s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu jsou spojeny se skutečností, že zdravotníci zasahují ve speciálních oblecích s filtroventilační jednotkou, naopak pacient, který se necítí dobře či je v těžkém zdravotním stavu, je uzavřen do speciálního izolačního boxu s omezeným přístupem. Možnosti jakýchkoliv medicínských intervencí v biovaku jsou omezené, hlavní funkcí je tak izolace. Klíčová je maximální příprava pacienta před uložením do biovaku a předvídání všech možných komplikací. Cílem našich nácviků je mj. nalézání optimálních postupů i zvýšení odolnosti zdravotníků na související stres,“ vysvětluje René Mezulianík, lékař jihomoravské záchranky. Problematiku doprovodily tzv. dynamické ukázky primárního a sekundárního transportu postiženého vysoce nebezpečnou nákazou a ukázky řešení události, kdy pacient je postižen radiací s vnější kontaminací.
Dalším zajímavým příspěvkem konference byla například otázka, zda klimatické změny a tedy s nimi související extrémní horka a jejich následky patří do oblasti medicíny katastrof.
Všechny přednášky byly aktuální a poukazovaly na možnosti, které moderní medicína nabízí. I letošní ročník konference byl jednoznačně velkým přínosem pro všechny zúčastněné. Rádi jsme se stali spoluorganizátorem této vyhledávané akce na vysoké odborné úrovni.
Michaela Bothová, tisková mluvčí ZZS JmK